Jste zde

Kterak odstraněním všech součástek vznikla nová funkce

Perex.png

Ikdyž výrobce jasně definuje způsob použití konkrétního čipu, v praxi se fantazii meze nekladou, spíše naopak. Původně to měla být nábojová pumpa. Když se však odstranily všechny vnější součástky, vznikl z toho poměrně slušný generátor obdélníkového průběhu se čtyřnásobnou možností volby výstupního kmitočtu – jak jinak, opět bez zásahu jakékoli další součástky.

Není pochyb o tom, že spousta obvodů bude ke své precizní činnosti vyžadovat vysoce stabilní taktování. Takovým a jim podobným situacím již byla věnována pozornost dříve, např. v článcích

Na druhé straně však může být v celé řadě aplikací takto vyhrocená přesnost na speciálně vybrané frekvenci zbytečným luxusem, který stejně nevyužijeme. Volba tak může padnout na způsob jednoduché výroby obdélníkového signálu (square-wave oscillator), který by zabezpečil všechno potřebné, od taktování až po samotnou výživu střídavě napájených obvodů či senzorů. Například pro elektrochemické snímače může být stejnosměrný proud zásadním problémem, protože s radostí znehodnotí materiál použitý k jejich výrobě.

Jedním z možných způsobů výroby „obdélníku“ je použít obvod MAX1697, tj. 60 mA invertující nábojovou pumpu se shutdownem v pouzdru SOT23 od Maximu, oprostit ji od všech externích „přítěží“ a začít generovat. Pro pořádek se však sluší poznamenat, že jednu součástku budeme venku přesto potřebovat – blokovací kapacitu 100 nF. Jedná se však o takovou samozřejmost, že je až zbytečné k tomu připojovat jakýkoli další komentář.


Základní, doporučené a pro nás i výchozí zapojení MAX1697
 

Obrázek zachycuje typické zapojení nábojové pumpy MAX1697 pro jednoduchou výrobu opačné polarity vstupujícího kladného napětí od + 1.25 V až do + 5.5 V. Ve smyslu výše uvedeného nyní začněme nekompromisně škrtat v rozpisce součástek. Výsledek pak může vypadat třeba takto:


Úpravou doporučeného zapojení invertující nábojové pumpy MAX1697 vyrobíme užitečný generátor obdélníkového průběhu, který bude pracovat již od 1 V
 

Zapojení na svém „výkonovém“ výstupu vyrábí rail to rail signál obdélníkového průběhu s velmi malou zdrojovou impedancí pod 10 Ω, při zachování minimálních rozměrů použitého pouzdra SOT23. Jak dále ukazují naměřené závislosti, nebude výstup výrazněji ujíždět jak s napájecím napětím tak ani s teplotou. Odchylka tak zdaleka nemusí překročit ani 1 %, přičemž samotná chyba střídy bude ještě výrazně nižší!


Frekvence „výstupu“ MAX1697T ve vztahu k nápájecímu napětí při změnách teploty od -40 až do + 85 ºC vykazuje použitelné odchylky pod 1 %!
 

Zapojení vykazuje spolehlivou odezvu po zapnutí napájení a to i v případě napájecího napětí menšího než 1 V (v závislosti na použité variantě MAX1697)! Pro jednoduchost ale zapojení nedokáže pružně přizpůsobovat výstupní frekvenci konkrétním požadavkům uživatele nebo systému. Přesto lze vhodným výběrem obvodu MAX1697 definovat čtyři použitelné kmitočty:

  • 12 kHz
  • 35 kHz
  • 125 kHz
  • 250 kHz

Na osciloskopu pak výstup vypadá následovně:


Časový průběh generovaný obvodem MAX1697T při napájecím napětí Vin = + 5 V

Závěr:

Článek ukazuje jednoduchý způsob výroby poměrně stabilního obdélníkového signálu pomocí nábojové pumpy, oproštěné od všech vnějších součástek. Generovat pochopitelně můžeme i jinak, třeba pomocí mikrokontroléru, hradel nebo polovodičové klasiky 555, která si i po mnoha dlouhých desetiletích stále zaslouží pořádnou dávku obdivu za jednoduchý a přesto tak úžasný nápad. Pokud by technicky zaměřené lidstvo volilo něco jako „obvod mého srdce“, mohla by se 555ka s přehledem umístit v první desítce, možná i na medailových pozicích a to i navzdory tomu, že se při výrobě obdélníkového signálu neobejde bez RC drobotiny okolo sebe.

A který obvod by dostal hlas od Vás? Případně, které čipy jste naučili dělat i jiné kousky, než ke kterým je výrobce primárně vybavil?

Použitá literatura:

 

Download a odkazy:

Hodnocení článku: 

Komentáře

Teda, kolik inženýrů se asi podílelo na psaní tohoto článku? Neříkejte mi, že využít oscilátor ze spínaného stabilizátoru napadne zdravého člověka jen tak :-)

taky bych řek, že ten výstup obdélníku bude použitelný i při zachování původní funkce, tj s osazeným pumpovacím C..... :-)

Zdravim ja zase použivam LM386 jako nizkofrekvencni zesilovac a pri tom je to operacniu zesilovac no nei to nadhera?? stejne jako 555ětku tu pouźívam jako ovladani otacek motoru a nebo jako driver pro VN trafa a to je mazec.... pokud to pude i s MAXikem tak to bude jizda ale do doby než ho koupim tak 555 555 555...

Na vývoji popisovaného "bezsoučástkového" generátoru se podílel mezinárodní tým sedmi aplikačních inženýrů a devíti externích konzultantů. Výsledky bezmála půlročního vývoje, financovaného z prostředků mezinárodní Asociace pro podporu alternativního vývoje a cestovního ruchu, při kterém vývojáři museli celkem dvakrát začínat znovu od samotného začátku, předkládá výše uvedený příspěvek, tvořící jen stručný výtah z původní, 862stránkové práce ve španělštině. Ale vážně: Pochopitelně, nejedná se o nic převratného. Přesto však může být naměřená tolerance výstupní frekvence pod 1 % včetně možnosti rámcové volby taktovacího kmitočtu pro mnoho aplikací dostatečně zajímavá. Nic také samozřejmě nebrání provozování generátoru a současnému pumpování do vnější kapacity (naměřené výsledky odpovídaly variantě bez kapacit). "Novou" funkcí, která na druhé straně tvoří samotný základ spínaného obvodu se zde ale myslí jen samostatná, jednoduchá výroba "obdélníku" nábojovou pumpou, třeba od Maximu, byť by byla primárně určena k něčemu úplně jinému. Vnější kapacity sice můžeme zapojit vždy, ale při potřebě pouhého generování taktu, bez požadavku na výrobu záporného napětí, budou zbytečné :) Věřím, že profíky článek neurazil a těm, kteří s elektronikou teprve začínají, ukázal další možnou variantu. Oběma skupinám přeji krásný letní den a mnoho úspěchů!

Nechci vam kazit radost, ale v datasheetu je podle typu io uvedeny rozptyl frekvence mezi 50 a 90% pri teplote 25C...

Graf prevzaty z appnote bohuzel neudava jestli ukazuje typicky prubeh nebo worst case, takze ho je nutne povazovat za typicky...

H.

Souhlasím s Vámi. MAX1697T, na kterém měření proběhlo, vykazuje dle datasheetu při teplotě 25 stC odchylky v kmitočtu již od 70 až do 180 kHz, což nemusí být zrovna nejpříjemnější. Jak se však zdá, jedná se pouze o výchozí nepřesnost, tj. nebudu generovat 125 kHz, ale třeba jen 110 kHz. V závislosti na změně teploty nebo napájecího napětí by ale k dalším výrazným odchylkám již nemuselo docházet. V rozsahu teplot od -40 až do +85 stC se sice povolená tolerance roztáhne až na 60 až 200 kHz, přesto by však měla "věrně" kopírovat výchozí stav a to klidně i s 1procentní přesností, jakou naměřili tvůrci aplikační poznámky. Na straně 5 zmiňovaného datasheetu je závislost generovaného kmitočtu na teplotě a napájecím napětí vynesena graficky. Ocenil bych sice poněkud přesnější kmitočtové měřítko, nicméně i tak nejsou patrné žádné "výraznější" výkyvy. S výchozím rozptylem je ale opravdu nutné počítat. Některým aplikacím však vadit nemusí a právě pro ně může být tento nebo docela jiný spínaný obvod zajímavou volbou.

Skvely clanok k zisteniu, ze nabojova pumpa obsahuje generator. :-)
Tento obvod neponuka ani GME, ani SOS, ani TME a ani Farnell. Po zadani "MAX1697 cena" do googlu sa neobjavi ziadny obchod, ktory by tento obvod bezne ponukal. Urcite sa da niekte objednat, to ale predrazuje nakup.
Chcel som totiz toto zapojenie cenovo porovnat so staruckou 555-kou, ktoru maju vsade. Treba k nej dva odpory a dva kondenzatory., ma vsak vacsi rozsah napajacieho napatia a vdaka vacsiemu poctu suciastok sa daju nastavit parametre generatora, ako je frekvencia i strieda podla potreby. Ak treba generator pre nizke napatia, potom asi najjednoduchsie je pouzit invertor s hystereziou, napr 74HC14, ktory ide od 2V.
Otazka je, ci na taketo zapojenia dnes nepouzivat jednocipaky v puzdre 6pin, alebo 8pin. Samozrejme pre toho, kto ma moznost s nimi pracovat. Ale vzhladom ze vyvojove prostredie je dnes zadarmo a programator sa da postavit do 50Kc to nie je nedostupne. Vysledne parametre by boli urcite lepsie, ako s MAX1697 a hlavne by pribudla velka variabilita funkcnosti bez potreby pridavania dalsich suciastok. Tu spomynane zapojenie sa da s rovnakym mnozstvom suciastok spravit napr. s ATtiny13V (od 1.8V, ATtiny43U dokonca od 0.7V), ktora stoji od 24Kc za kus. Obsahuje 10b AD, takze sa da zariadenie "parametrizovat" pomocou trimrov alebo DIP prepinacov, interny generator, WDT, instrukcia na takt. Spotreba s internym osc. 128kHz je cca 50uA/3V, co je vyrazne menej ako MAX1697. Obdobne by sa urcite dalo nieco podobne najst i u Microchipu.

Taky si říkám, co všechno se dá v nábojové pumpě najít :) Distribuci obvodů Maxim na Slovensku zajišťuje Avnet Memec nebo HT-EUREP Electronic s.r.o. Záleží ale na tom, pro jak velké série se bude ten či onen obvod používat.

To su take firmy, ak nie ste registrovany a neberiete mesacne radovo za 10000EUR, tak sa nic nedozviete. Ale v digikey ich aspon vedu. Na sklade nie su a cena je pri 2500ks 1,65USD. Takze fakt svab pre beznu malokusovu vyrobu o nicom. A napisat clanok na HW server pre velko-velkoodberatelov, ze si mozu tymto obvodom (ak ho nahodou aj pouzivaju) i kmitat, vidim ako trochu zbytocne. Ale chapem, ze niekedy nie je co ine uverejnit. :-)

Spojení "nábojová pumpa" je pro mě ekvivalentem s "ICL7660 a spoustu jeho klonů". Používal jsem ho už v roce 1985 k nějakému brouku s "televizním tenisem". Od té doby ještě několikrát a nikdy nezklamal. Jiný typ jsem už víc nehledal - byl osvědčený a levný, proč pátrat po něčem jiném.
Tento brouk je dostupný všude, např. v TME v SMD provedení už za 14.20 Kč bez DPH při jednom kusu, v GM kolem 23 Kč několik typů. Rozsah napájecího napětí 1.5V - 12V. Tak proč kupovat "vagon" Maximů a ještě hledat, kdo mi dodá, když se spouta funkčně podobných brouků "válí na krámě"...