Stejně jako jiné stroje dnešních dní, také automobily využívají ve stále vyšším počtu zabudovaných (embedded) systémů. Důvod jejich přítomnosti je prostý - zvýšit efektivitu v mnoha různých směrech, případně zpřístupnit nové funkce. Vestavěná zařízení v autech jsou samozřejmě funkčně zcela shodná s těmi, na jaká jsme všichni zvyklí - každý z těchto samostatných počítačů zde má na starosti jednu či více funkcí.
Vezměme si jako příklad prve zmíněné auto. Dnes v něm najdeme mimo jiné třeba i MP3 přehrávač. To je ve své nejhlubší podstatě jednoúčelový počítačový systém určený k dokonalému zvládnutí několika specifických audio funkcí - to jest přesný opak toho, co chceme obvykle od PC - absolutní univerzálnost, programovatelnost a maximální počet dostupných funkcí.
Ve vestavěném kousku hardwaru najdeme na jeho základní desce minimálně jeden procesor. A pochopitelně celé by to nemělo valného účinku bez použití promyšlené softwaré aplikace. Tak jako je stále více komplexní architektura IT systémů a rostou nároky spotřebitelů / zákazníků, identicky jsou stále složitější i vestavěné systémy. Práce s nimi se tak stává z důvodu jejich rostoucí univerzality obecně náročnější.
Jistě se shodneme, že situace, kdy musí programátor zajistit běh nějaké aplikace na více typech procesorů zároveň, je velmi obtížný, namáhavý a čas i peníze stojí úkol. A právě kvůli tomuto vznikl EU dotovaný projekt HARTES. Jeho cílem je do maximální možné míry zautomatizovat celý proces vývoje a v ideálním čase zredukovat jak finanční náklady tak dobu, po kterou samotný vývoj trvá.
Manažerka HARTES madam Roberto Marega k tomu doplňuje: "Jádrem projektu je vývoj sady specializovaných nástrojů, které slouží k samotnému vývoji. Vlastně se stane něco jako toto: Prostředí si "vezme" vývojářův high-level kód a přepracuje jej do podoby určené pro konkrétní procesor."
Ačkoliv je podobné využití celkem pochopitelně důležité v naprosto všech oblastech (medicína, věda, ...), rozhodli se vědci vše otestovat na vestavěných systémech v autě. Jako testovací prototyp byl zvolen Mercedes SUV a speciálně jeho audio výbava: "Zaměřili jsme se mimo jiné na to, jak zohlednit při poslechu ten fakt, že spolu s hudbou posloucháme i jiné hluky - vítr, okolní prostředí venku, kvičení pneumatik, motor, ...".
Kvůli splnění úkolu byly do auta instalovány desítky mikrofonů stejně jako desítky reproduktorů. Vysokoúrovňové algoritmy poté zpracovaly audio tak, aby se zvýšila zvuková kvalita i dojem z poslechu a celkově se dopad hluku minimalizoval. Algoritmus je dokonce tak promyšlený, že bere do úvahy i textury sedadel, tvar kokpitu, přítomnost pasažérů a jiné věci.
Dalším cílem bylo zajistit, aby lidé vzadu v autě slyšeli stejně kvalitní muziku a zvuky jako ti vepředu. Jinými slovy, šlo o to dosáhnout vyrovnané distribuce kvalitního zvuku skrze celé auto. "Pro náš test bylo auto ideálním nástrojem. Je to reálná věc, žádný teoretický projekt. Sáhli jsme po něm také z toho důvodu, že dnes obvykle auta obsahují mnoho rozdílných komponent počítaje v to i četné specializované a univerzální procesory", komentovala vše ještě manažerka.
